Jen tak k zamyšlení

Jeden můj známý mi kdysi vyprávěl, jak prožil týden v horském hotelu v Alpách. V hotelu byla umělá horolezecká stěna. Můj známý chodil celý týden v překrásném počasí po horách a vždy večer si zašel do baru na skleničku. Byl tam také jeden člověk, který celý týden nevystrčil ven nos, ale strávil denně pár hodin na umělé stěně a večer si také zašel do baru na skleničku. Takhle nějak začíná článek v časopise Montana.Autor článku popisuje dva přístupy k využití volného času.  Dovedete si představit horskou túru v hale kde by byla louka s umělou travou, umělý les a vodopád. Procházeli bychom po cestě s umělým podkladem a seděli kolem umělého ohně, který by hlídal umělý hasič. No, ten by asi nebyl umělý. A to všechno za řevu discohudby, eventuálně by mohl být nahrazen zpěvem ptactva, samozřejmě umělým. Určitě by to nebyl žádný velký technický problém takovou halu postavit. Možná to skutečně jednou bude a možná po tom většina touží. Prostě časy se mění. Kdysi bývalo dobrým zvykem v horách navzájem se zdravit a nejen v horách.V současnosti s tím jak se zjednodušuje přístup do hor, tato tradice a slušnost bere za své.Výjimku snad tvoří velehory.

Několikrát jsem procházel šumavskou hřebenovku z Nového údolí na Plechý. Potkáváte lidi různých národností. Velká většina se na vás z dálky usmívá a zdraví, ale my z bývalého východního bloku děláme jako bychom nikoho neviděli. Někdy mám pocit, že naši lidé mají trvale blbou náladu i když k tomu není důvod. Tak, už dost úpění. Kdo si přečte naše stránky pozná, že se dá žít i jinak. Prozatím jsme provozovali různé akce, ať to bylo cestování po horách, nebo sjíždění řek. Někteří z nás chodí dálkové pochody, lyžují a provozují zimní táboření. Snad se podaří touto činností zaujmout naše potomky. První známky zájmu se již projevují, takže nás utěšeně přibývá. Každý začátek je těžký a přečkat mrazivou noc ve stanu anebo v teplé posteli, to je pěkný rozdíl. Ale až má člověk možnost srovnávat, když prožije venku pár nádherných východů slunce v horách, krásu zasněžené krajiny, tak mu to v posteli začne chybět. A už se chytil drápkem. Ale dost řečí. Chtěli bychom se podělit s vámi o naše zážitky, a také trochu  pochlubit. Nejsou zde všechny naše akce, na to není dost místa, ale jsou zde podle nás ty nejlepší nebo nejzajímavější.